• Aktuality
• Kurzy a výcviky
• Články
• Rozhovory
• Organizace
• Archiv
• Linky
• Kontakt

Šimanovský, Z. (2004): Hudebně-dramatická terapie v hodinách HV - příspěvek z konference Hudba léčitelka z Českých Budějovic

Hudebně-dramatická terapie v hodinách Hv

Zdeněk Šimanovský

Motto: "Nikoho nelze ničemu naučit. Je možné mu jen pomoci poznat sebe sama."
Galileo Galilei

Dámy a pánové, vážení přítomní !

Vyrůstal jsem na Žižkově, což je poněkud drsnější dělnická čtvrt v Praze. Hodiny hudební výchovy které jsem zažil na Základní škole se vyznačovaly atmosférou značné volnosti, kterou jsme si ovšem vytvářeli my, žáci. Paní učitelka Lišková se rozčilovala, zoufala a chodila plakat na chodbu, na půl cesty k ředitelně, kam se už chodit bála. Jednoho dne po ní náš spolužák Franta Růžička hodil ze zadní lavice otevřený nůž, rybičku. Letěla přes celou třídu a zabodla se do tabule vedle paní učitelky. Měla šok.

Proč to říkám. Rozhodně ne, abych kritizoval. Paní učitelka Lišková byla v zásadě hodná a dost nešťastná. Mimo jiné i proto že nedocenila to, co hudba dělá s podstatou dospívající bytosti. Možná, že jí to neřekli na fakultě…. Nedocenila, že hudba, kterou nám přinášela na gramodeskách otevírala někde v nás veliká a těžká vrata do zámku plného emocí, vzpomínek a představ, že ta hudba v nás vyvolávala nejenom občasný zájem o osobu a dílo skladatelovo ale větší měrou zájem o obsahy vlastního vědomí a podvědomí. Hudba probouzela v každém nás žáků osmé třídy jakoby ozvěnou prastarou otázku KDO JSEM !? …Zasaženi tím, začali jsme ve větší míře komunikovat mezi sebou v lavicích. A pak jsme se dozvěděli od paní učitelky odpověď : Jste zmetkové, vy jste ta nejhorší třída a já si na vás budu stěžovat ! Proto možná ta rybička ….

Otázka zní čím vybavit dnešní moderní učitelku hudební výchovy, aby se nedostávala do téže situace, aby po ní žáci neházeli ani křivými pohledy, ale aby se naopak na hodiny hudební výchovy těšili. Co by měla umět a znát učitelka hudební výchovy, aby jim na tu otázku kterou hudba otevírá totiž: KDO JSEM? Jaký jsem? Jaké mám schopnosti a lidské vlastnosti, jaký mají ke mně vztah druzí? Aby jim na to uměla za pomoci hudebních metod odpovídat citlivěji a vlídně, aby uměla dávat dětem, které to dnes nemají lehké, sílu a podporu do života.

A jsme u metod muzikoterapie! V ideálním případě by byla paní učitelka vybavena znalostmi z oboru i z dlouhodobého sebezkušenostního výcviku ve skupinové psychoterapii s orientací na arte -drama- a muzikoterapii. Věděla by, jak dětem pomáhat při sebepoznávání. Měla by k dispozici hry z oblasti aktívní muzikoterapie. Hry které uvolní, soustředí , zaktivizují, zbavují děti studu a nadměrné sebekritiky, uměla by vytvářet a chránit bezpečný prostor ve třídě.

V ideálním případě by měla sama silné intimní zážitky z metod muzikoterapie a věděla by co a do jaké míry pro danou skupinu dětí použít. V ideálním případě by byla šťastná, že může učit a její vnitřní dítě by se na hodiny hudební výchovy vesměs těšilo.

V ideálním případě by měla ve třídě maximálně dvacet dětí a nešlo by o školu - obludu, o megaškolu pro tisíc a více dětí. Taková monstra je však dnes v módě budovat po celé naší zemi, bez ohledu na učitele a bez ohledu na děti. V takové mega-škole-monstru, jak píše Konrad Lorenz nositel Nobelovy ceny "…. Nahuštění mnoha lidí v těsném prostoru vede … skrze vyčerpání k rozmělnění mezilidských vztahů… k projevům odlidštění a…bezprostředně také vyvolává agresivní chování… Čím větší přelidnění, tím naléhavější nutností je pro jedince stranit se citové účasti "

V takovém případě se sebelepší metody muzikoterapie, pedagogiky a psychologie budou míjet účinkem. Je to jako mluvit o světle v jeskyni. Nerad bych se však loučil příliš ponuře.

Zůstaňme ještě u refrénu : V ideálním případě ….V ideálním případě by učitelka hudební výchovy s prvky muzikoterapie měla dobře zvládnutý vztah k sobě samé a profesionálně zvládnuté vztahy k dětem. ( Profesionálním zde mám na mysli selektivně, tedy vhodně upřímný - umí prostě dětem jasně sdělit, že je má ráda a jindy jim zase umí podle okolností zdravě vynadat.)

Taková učitelka umožňuje dětem aby byly sebou samými. Zní to banálně, ale praxe už po tisíce let potvrzuje, že to je cenné.

Čínané a Konfucius mluví o opravdovosti, budhisté o pravé přirozenosti, Virginia Satirová o kongruenci, Rogers o autenticitě ….a našli bychom další pojmy svým obsahem velmi příbuzné…Hry a metody aktivní a receptivní muzikoterapie, používané při práci ve školách různého stupně mohou dát dětem především příležitost být sebou samými.

Učitelka vyzbrojená těmito metodami může být spojencem dětí v jejich každodenním boji proti konformité o sebeúctu,

• proti vlezlému vlivu médiích a reklam o přirozenou tvořivost,
• proti přehnaným ambicím a posedlostí některých rodičů výkonem a úspěchy o úkoly přiměřené svým schopnostem a možnostem, o radost že života…
• proti direktivitě a příliš autoritativnímu vedení o převzetí svých kompetencí a "kormidla" svého života s plnou osobní odpovědností,
• proti manipulaci o svobodu myslet svou hlavou, cítit svým srdcem a jednat po svém
• Proti nedostatku (citové) odezvy, o lásku a porozumění…

K tomu abychom v tomto smyslu dětem a dospělým, nemocným nebo zdravým napomáhali přeji Vám všem, ale také sobě hodně síly a hodně úspěchů !

Děkuji za pozornost!

zdroj:

Příspěvek byl přednesen na konferenci HUDBA LÉČITELKA kterou pořádala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích v listopadu r. 2004