Informace

Zveřejnění nekomerčně zaměřených informací je i nadále zdarma, avšak zveřejnění informací o komerčně laděných kurzech a workshopech je od 1. 11. 2008 zpoplatněno. Info na e-mailu matej@muzikoterapie.cz

rssRSS

Odebírat aktuality Muzikoterapie

Šimanovský Zdeněk, 2006 (rozhovor vedl Zdeněk Vilímek)

Rozhovor s Mgr. Zdeňkem Šimanovským

(Muzikoterapeutická konference, České Budějovice 11/2004, doplněno - Praha 11/2005)
Jak a kdy jste se poprvé dostal k muzikoterapii?

Od deseti let jsem hrál na kytaru a zpíval smutné i veselé písničky podle nálady. Hrál jsem je druhým i jenom tak, pro sebe.To byla pro mne první, ranná forma autoterapie.

Co je podle Vás muzikoterapie?

Pohledů je mnoho. Jeden z těch obecnějších vymezuje muzikoterapii jako činnost, při které ten, kdo využívá hudebních prostředků citlivě reaguje na potřeby dětí (klientů) a vychází jim vstříc. V této obecné rovině může být muzikoterapie provozována kýmkoliv, kdo je schopen správně vnímat jejich potřeby a těm vycházet vstříc za pomoci hudby. Podle jiných názorů je muzikoterapie věda, kterou je třeba se pozorně a důkladně zabývat, dlouho předtím, než se setkáme s klientem. Zde často jde o dlouhodobou práci s klienty s těžšími druhy postižení. Oba tyto krajní přístupy však mají právo na existenci. A zástupce jednoho ani druhého (ani zástupce žádné z variant mezi těmito póly) by se neměl k ostatním stavět přezíravě, s pohrdáním a odsuzovat je.

Považujete se za muzikoterapeuta?

Ano, ale je to jen slovo…

Jaké je Vaše zaměření, popř. cílové skupiny v muzikoterapii?

Především podpůrná a preventivní muzikoterapie pro širokou oblast běžné populace. S některými klienty v poradentské praxi pracuji rovněž speciálními metodami receptivní muzikoterapie. Cílovou skupinou mé práce jsou hlavně odborníci: pedagogové, psychologové, posluchači denního a dálkového studia pražské pedagogické fakulty i zájemci z jiných oborů. Orientuji se už řadu let na preventivní složku muzikoterapeutického procesu, na hry a metody použitelné pro nejširší okruh populace. Ve školách jimi mohou učitelé dodat dětem energii a radost, vytvořit prostor pro spontaneitu a pro sebepoznávání skrze zážitek. Zabývám se aktivní i receptivní muzikoterapií a také chápu muzikoterapii, mimo jiné, jako nástroj k rozvoji kvalitní komunikace.

Vaše odborné kompetence?

Vystudoval jsem dramaturgii divadla, později psychologii, mám výcvik v integrativní psychoterapii, v telefonické krizové intervenci, roční kurz neverbálních technik a muzikoterapie u Jitky Vodňanské a řadu kratších kurzů. Pracoval jsem na lince pro děti a pak externě sedm let na lince důvěry pro dospělé. Desátým rokem vedu semináře na pedagogické fakultě.

Vedete záznamovou dokumentaci ve Vaší muzikoterapii?

O skupinových akcích si pozorovací záznamy nevedu. Když pracuji metodami MT individuálně, je však dokumentace nutná. O aktivitách Sekce muzikoterapie a dramaterapie Čs. psychoterapeutické společnosti při LSJEP si vedeme také foto- a video-dokumentaci.

Jaké osobnostní, odborné a etické předpoklady vyznáváte u potenciálního muzikoterapeuta?

Pokud se někdo v rámci muzikoterapie věnuje působení na druhé a jejich ovlivňování, myslím, že je jeho povinností pracovat na sobě pod supervizí. Měl by mít sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik, např. SUR nebo Gestalt. Etické předpoklady, jistá pokora a upřednostnění úcty ke klientovi před nadšením z vlastních kvalit jsou nutné.

Využíváte vlastní metody a techniky muzikoterapeutické práce?

Ano, asi tak z jedné pětiny. Během let jsem si přišel na několik metod, které prakticky slouží a vyvolávají opakovaně dobrou odezvu. Jinak spojuji ve své práci různé zdroje a vlivy.

Jaké hudební nástroje upřednostňujete v MT, aktivní či receptivní formu?

V aktivní MT kytaru, zpěv a Orffovy nástroje; v receptivní formě preferuji spíše nástroje s hlubším zvukem, jak dechové tak strunné.

Jak vnímáte rozdíl mezi živou a reprodukovanou hudbou?

Rozdíl mezi živou a reprodukovanou hudbou je podobný jako rozdíl mezi pohlazením vlídnou živou rukou a dotekem plyše. Reprodukované hudbě schází frekvence, které plynou z živé interakce mezi hráčem, vnímatelem a prostředím. Živá hudba hraná terapeutem se může přizpůsobit a improvizovat. Líbí se mi holandské pojetí živé muzikoterapie. Tvrdí že živě, třeba i nedokonale hraná hudba je cennější než sebedokonalejší reprodukce. Nejdůležitější je však záměr a cíle použití hudby, kterým se pak volba zdroje podřídí.

Váš muzikoterapeutický sen?

Mám tři :

Na čem v současné době pracujete?

Ve studiu Petra Piňose a ve spolupráci s ním připravujeme CD "STUDÁNKA PLNÁ HVĚZD" Bude to audiosnímek se třemi zhruba dvacetiminutovými nahrávkami. V nich se budou prolínat tóny keltské a klasické harfy s mluveným slovem a se zvukovou kulisou. CD bude určeno v prvé řadě psychosociálně znevýhodněným dětem od 0 do 6ti let věku, které žijí v různých ústavech. Tam chceme část nákladu distribuovat zdarma. Zbytek bude směřovat do tzv. běžné populace, tedy k menším dětem v mateřských školách a v rodinách.

Co pokládáte v současném MT dění u nás za zásadní?

Vzájemnou toleranci a povědomí o tom, co kdo dělá obdobného. Stále si udržovat vzájemnou schopnost komunikace. Vadí mi, když někdo povýší svůj přístup na nejlepší a na základě toho odsuzuje ostatní. Pro možnost široké tolerantní platformy jsme vytvořili i výše zmíněnou Sekci muzikoterapie a dramaterapie při ČPS při LSJEP. Na řadě setkání této sekce se už uskutečnilo mnoho zajímavých prezentací a debat. Např. na posledním setkání 6.9.2005 prezentace Jitky Pejřimovské (dětská psychiatrie FN Motol). Těšíme se také na slíbenou prezentaci Matěje Lipského, který 6.12. 2005 promluví v Lékařském domě v Praze o analytické muzikoterapii.Na činnost uvedené sekce nyní naváže Česká asociace muzikoterapie a dramaterapie. (ČAMAD).

Děkuji za rozhovor a zajímavé podněty…
Zdeněk Vilímek